Z uvedeného článku je patrné, že jeho autor se velmi dobře orientuje v pivovarském průmyslu, a to i na mezinárodní scéně. Je zřejmě také příznivcem pěnivého zlatého moku, a proto nás velmi těší jeho přízeň, kterou chová k našemu pivu Starobrno a jeho brněnský patriotismus.

Pivovar Starobrno opravdu k tomuto městu historicky patří a je jeho nedílnou součástí už po staletí. Je proto i pochopitelná obava autora článku o budoucnost tohoto „rodinného stříbra“ po začlenění společnosti STAROBRNO do struktury čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě – Heineken. Některá ekonomická opatření Heinekenu z různých zemí světa by se mohla zdát být reálným důvodem k takovým obavám. Pokusím se ale touto cestou tyto obavy rozptýlit.

Je pravda, že žádný rozumný obchodník nechce provozovat nerentabilní pivovar a vytvářet si tím další a další ztráty. To ale není případ Starobrna. Společnosti STAROBRNO se i přes nepříznivý vývoj celého pivního trhu v ČR stále daří vytvářet dostatečný zisk a je za to ze strany svého zahraničního vlastníka velmi ceněna. O zájmu dalšího provozování pivovaru Starobrno koneckonců svědčí i značné investice, které jsou vkládány do jeho modernizace. Rakouská společnost BBAG investovala v minulých letech do rekonstrukce pivovarských provozů více než 1 miliardu Kč a v této investiční politice pokračuje nyní i Heineken. V letech 2006 a 2007 bude rekonstruována kompletně současná varna a pivovar Starobrno se tak stane jedním z nejmodernějších pivovarů na světě. Myslím, že už samotné investice do pivovaru jsou pádným důkazem pro zájem o zachování výroby v něm.

A nyní k obavám o osud značky Starobrno, respektive lokální značky Hostan. Nebudu polemizovat nad tím, zda obchodní a marketingový ředitel STAROBRNO, a.s. pan Imrýšek řekl nebo neřekl vše tak, jak uvádí autor článku. Věta o tom, že Heineken chápe důležitost regionální značky je však stoprocentně pravdivá. Pivo Starobrno je nečastěji oceňovaným pivem na laických i odborných degustačních soutěžích v posledních letech. Značka Starobrno získala v letošním roce velmi prestižní ocenění „Supebrand“, tedy superznačka na českém trhu. Takových značek veškerého zboží je v ČR pouze 41 a z pivních značek se tímto oceněním může pochlubit už jen Pilsner Urquell a Budějovický Budvar. To jsou i pro celosvětově působící Heineken velmi pádné důvody, proč značku Starobrno podporovat. Svědčí o tom i věta, kterou mi při nedávném rozhovoru několikrát spontánně opakoval vrchní sládek pivovaru Starobrno, který je s kolegy z Heinekenu za oblast výroby piva v neustálém kontaktu: „Po rozhovorech s holandskými kolegy na téma pivo Starobrno mohu zodpovědně prohlásit, že toto pivo se bude i nadále vařit ze stejných surovin, podle stávající receptury a stejnou technologií.“ Vzhledem k výše uvedenému není důvod této větě nevěřit.

Podpora dalšího rozvoje byla na začátku letošního roku oficiálně vyjádřena při tiskové konferenci i pivovaru Hostan ve Znojmě. Je pravda, že lahvový Hostan se od července vaří v Brně, ale toto opatření má své racionální důvody. Podařilo se nám lahvové pivo Hostan, které je vyloženě lokální značkou, prosadit do sítě obchodních řetězců po celé ČR. Tyto řetězce však mají podmínku zajištění prodloužené trvanlivosti a chuťové stability piva. Znojemská linka tyto záruky dát neuměla a pořízení linky nové by vyžadovalo přibližně stomilionové náklady. Jestliže v Brně je linka těmto vysokým nárokům vyhovující a její kapacity dostatečné, je z hlediska každého hospodáře zcela logický postup, jaký zvolila společnost STAROBRNO (nešlo o rozhodnutí Heinekenu, ten tento krok pouze schválil). A v Brně se vaří stejný Hostan, jaký se vařil ve Znojmě.Ve znojemském pivovaru jsme naopak již v květnu zahájili výrobu zcela nových sudových limonád. Výroba sudového piva Hostan zůstává nedotčena.

Co se týká prosazování koncernových značek na českém trhu, má pisatel článku pravdu, že se o to Heineken snaží. Zcela logicky. Získal díky akvizici přístup na český trh, proč by toho nevyužil. Nesouhlasím ale v žádném případě s tím, že to je na úkor piva Starobrno nebo Hostan. Už z toho důvodu, že český „pivař“ je velmi konzervativní, je věrný „svému“ pivu a zahraniční novinky se jen velmi těžko mezi českými pivy prosazují. Ano, zvyšuje se počet hospod, kde je vedle Starobrna nabízen i Heineken, Amstel nebo Zlatý Bažant. A jsme rádi, protože je to náš prodej a výsledky tohoto prodeje se započítávají do našeho hospodaření. Určitě ale zahraniční značky nevytlačí z pozic pivo Starobrno. Heineken a Amstel jsou piva prémiová, která mají svou specifickou klientelu. Jde o otázku prestiže. Proč těmto lidem nedat možnost se ukázat s prémiovou světovou značkou?

Starobrno se už naopak co se týče piva sudového dostalo na pozici trojky na českém trhu. A trvale roste i objem exportu, protože se o našem pivu a jeho kvalitách ví i v zahraničí.

A nakonec jen na upřesnění. Autor článku se vsází, že není daleko doba, kdy Heineken zahájí licenční výrobu některé ze svých značek v ČR a naopak Starobrna na Slovensku. Sázka by nemohla být přijata. Starobrno pro slovenský trh se vaří na Slovensku už od loňského roku, stejně jako Zlatý Bažant pro trh český se vaří v Brně. Důvod je prostý. Poptávka po Starobrnu na Slovensku byla už tak velká, že jeho doprava při zachování dostupné ceny přestala být výhodná. A to nás může spíše těšit, než znepokojovat.

Mgr. Aleš Řiháček
PR manažer STAROBRNO, a.s.