Největší pokles je v Žatecké chmelařské oblasti - 163 ha ( z toho Lounsko - 59 ha a Rakovnicko - 105 ha). Na Úštěcku ubylo 11 ha a na Tršicku 5 ha.

Výsazy představují podle informací ÚKZÚZ pouze 0,5 % z celkové plochy. (Potřebná obnova by se měla pohybovat okolo 8 % ročně)

Je NUTNÉ PODPOŘIT OBNOVU CHMELNIC
Vstupem do Evropské Unie skončil v minulém roce národní program na obnovu chmelnic (1.C (1R). Tento program i přes svá některá úskalí pomáhal českým pěstitelům chmele udržovat věkovou strukturu chmelnic na relativně stabilní úrovni.

Průměrný věk porostů se však už v tomto období pohyboval vysoce nad optimálním průměrným věkem, který by neměl přesáhnout 12-15 let. Téměř polovina porostů chmele v České republice byla však již v roce 2004 starší než 15 let. Vzhledem k současné absenci podpory obnovy chmelnic se věková struktura dále dramaticky zhoršuje.

Stáří porostů se projevuje především ve stresových letech, jako byl například rok 2003 s extrémními teplotami a velkým deficitem srážek, kdy je rozdíl ve výnosech mezi mladým a starým porostem značný. Vzhledem k špatné ekonomice u starších porostů a rostoucím nákladům na pěstování chmele bude plocha nevýkonných porostů omezována což může vést k rapidnímu snížení ploch chmele v České republice v horizontu 5-10 let.

Výstavba nových chmelnic je velmi finančně náročnou záležitostí, kdy výstavba s výsadbou se pohybuje v rozmezí 500 - 700 tisíc Kč/ha. Svaz pěstitelů chmele jedná již několik let neúspěšně o zavedení nového titulu na restrukturalizaci chmelnic, který by obnovu chmelnic podpořil.

V rámci současného dotačního systému je sice pro plochy chmele přiznána tzv. doplňková platba a podle Mze by si pěstitelé měli tyto podpory dlouhodobě střádat na výstavbu chmelnic.

I když však tuto platbu vezmeme na vědomí musíme si uvědomit několik následujících bodů:

- tato platba v součtu s platbou na zemědělskou půdu je stále výrazně nižší než platba na chmel v zemích EU-15,
- platbu za tento rok dostanou zemědělci až na konci tohoto roku a pravděpodobně až v roce příštím,
- i kdybychom teoreticky připustili skutečnost, že zemědělec si je schopen střádat a nepoužije platby na krytí stále se zvyšujících nákladů (hnojiva, mzdy, drátek, atd.) je nutné si uvědomit, že problém obnovy chmelnic je nutné řešit nyní pokud máme zájem, aby plocha chmelnic zůstala alespoň na stávající úrovni.
- i v případě, že by pěstitel byl schopen ponechat si veškeré dotační prostředky poskytované na plochu na obnovu chmelnic, stačila by tato podpora na obnovu cca 1,5 % plochy / ročně. Zatímco potřebná obnova v současné situaci věkové struktury je 8 % plochy. Je proto nutné najít další zdroje podpory obnovy českých chmelnic.

Český chmel je ve světě stále velmi žádaným a uznávaným produktem a přes 80 % produkce směřuje do zahraničí. Také situace na světovém trhu aromatických chmelů je vyrovnaná. Vlivem některých tržních, zejména pak kurzových faktorů se však pěstování chmele v ČR pohybuje řadu let na hranici rentability nebo pod touto hranicí a nejsou zde tedy vytvářeny dostatečné rezervy na nové investice. V několika málo letech zde tedy může nastat situace, kdy nebudeme schopni naplnit poptávku po kvalitním českém chmelu.