V Ječné ulici v Praze totiž stojí Pivovarský dům, již celkem známý produkcí pivních speciálů vlastní výroby. Aby zmatku nebylo málo, pak vedle je ulice Žitná, kterou i obyvatelé hlavního města s Ječnou chronicky zaměňují. No a dodat lze ještě i to, že i v žitém pivu samozřejmě najdete ječný slad.

Takže snad pokus o drobné vyjasnění. Ječný slad být v pivu musí, jinak by se tomu pivo neříkalo. V pšeničném pivu je ale navíc slad z pšenice, existuje taktéž třeba pivo ovesné, kukuřičné - a naše premiérové žitné. Žitný slad, kterého zde v porovnání s ječmenem byla více než polovina, je podle výrobců o něco tmavší. Výsledkem proto de facto nemůže být pivo světlé barvy, protože barva mírně tmavá by údajně působila divně, bylo dokaramelizováno na barvu polotmavou, na kterou už jsou zákazníci zvyklí. Další speciální senzorické vlastnosti? Chuť snad trochu hrubší, celkově však určitě vyvážená, Vyrobeno klasických spodním kvašením. S kocovinou doposud žádné zkušenosti. Nefiltrováno - při velkovýrobě by mohl nastat snadno problém s odstraněním bílkovin a stabilizací piva (možná i proto se nás dnes s tímto druhem nápoje příliš neexperimentuje). Třetinka žitného speciálu vyjde v Pivovarském domě na 31,50 Kč (stejně jako u ostatních speciálů - na pivním nápojovém lístku na http://www.gastroinfo.cz/pivodum/piv_list.html ovšem ještě žitné pivo schází).

Václav Potěšil, spolumajitel restauračního pivovaru Pivovarský dům, prezentuje na výstavě Holiday World žitné pivo.

Žitné pivo se vyrábí v Německu, Rakousku, Skandinávii, USA. Římský historik Tacitus ve svém díle Germania (cca 100 n. l.) dokonce zmiňuje výrobu žitného piva i u starých Germánů. Z historie českého pivovarství však údajně žádný doklad o tomto nemáme. Přitom jsme v minulosti nebyli zdaleka jen doménou piv plzeňského typu, ale ještě na začátku novověku byla oblíbená i bílá piva pšeničná.