A je to právě image, která od sebe jednotlivá piva odlišuje. Pivní sklo tak společně s dalšími nezbytně nutnými atributy (např. tácky pod pivo) tvoří základ toho, čemu se v našich zeměpisných šířkách říká kultura pití piva. Jsme zemí, která je díky pivu respektována a uznávána na celém světě. Co se ale kultury pití tohoto prastarého nápoje týká, tak ta ještě před nedávnem byla v našich poměrech v „plenkách“. V poslední době i tato oblast zaznamenává dynamický rozvoj.

S pádem tuhého socialismu vývoj v oblasti designu pivního skla a vůbec všeho co s tímto oborem souvisí pokročil na úroveň, kterou si domácí pivaři vzhledem ke svým světovým výkonům ve spotřebě plně zaslouží. Dnes už si téměř nikdo nevzpomene na pivní sklenice opatřené značkou státního monopolu RaJ, respektive na pověstné půllitry s kosodelníky (tzv. „pičinkami“, pardon) po stěnách. Tak typické pro dnešní „bečky“. Zaplaťpánbů za to, že tyto časy jsou již minulostí....

Samozřejmě, že největší podíl na zvyšování úrovně a kultivace pití piva mají samotní výrobci. Tedy pivovary. Ty se snaží ve spolupráci s marketingovým oddělením a designéry vyvíjet nejrůznější tvary a typy skla, odpovídající charakteru té které pivní značky. Aniž si to mnozí z pivních štamgastů uvědomují, pivní sklenice se stávají důležitou součástí boje jednotlivých pivovarů o konečného zákazníka. Jejich designová orientace vychází z požadavků a analýzy trhu a ze zacílení samotné značky na určitý okruh konzumentů.

Smyslem toho je ve spotřebiteli navodit určité emoce, vycházející z charakteru a vlastností servírovaného piva. A zároveň tím nepřímo upevňují v zákazníkovi jakousi sounáležitost a vztah k žádanému produktu. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Kdo si objedná klasickou míru prémiového ležáku „Pilsner Urquell“ dostane ho v pro něj typickém půllitru s uchem. Krušovické světlé či tmavé výčepní pivo je servírováno ve sklenici s rozšířeným hrdlem a zužující se směrem dolů. Velkopopovický Kozel je podáván v masivním džbánku. Třetinka desítky Staropramen je čepována do elegantní sklenice na stopce. A pro speciály typu Velvet, Kelt nebo Maestro byly navrženy a „zkonstruovány“ takové sklenice, v nichž vyniknou jejich vlastnosti a přednosti (lavinovitý efekt a hustá krémová pěna).

Jak již bylo napsáno v úvodu, výběr skla je jedním z velmi důležitých aspektů, jenž ovlivňuje požitek z pití piva. Pivovary kladou důraz při vývoji skla nejen na estetickou stránku, ale i na praktičnost. Volba správné sklenice ať už jakéhokoliv tvaru umožňuje, že vůně nápoje učiní přesně to, co s ní zamýšlel výrobce. Tloušťka skla a jeho tvar mají vliv jak na barvu piva, tak na chuťový vjem. Dalšími důležitými faktory, které jsou při vývoji pivního skla významné, jsou např. délka udržení pivní pěny, snadnost čištění, tvar umožňující rychlé čepování apod.

Zkrátka a dobře. Každý druh piva vyžaduje jiný tvar a typ skla. Např. pšeničné pivo vynikne lépe co se chuťové stránky ale i efektu týká v protáhlé sklenici, než ve džbánku s uchem. Hluboce prokvašené speciály se nejlépe vychutnávají v tulipánových sklenkách směrem vzhůru se zužujících atd. To už dávno pochopili a o tom by určitě mohli zasvěceně referovat pivovarníci z takových pivních velmocí, jako jsou Belgie, Irsko nebo Německo. Země, kde je pivnímu sklu přikládán velký význam. Tam má opravdu každý druh piva svoji typickou sklenku. Jen tak mimochodem mě napadají příklady světoznámých značek z těchto států, belgiické Chimay, Duvel, Hoegaarden, Leffe, irští Guinness, Murphy´s či německý pšeničák Franziskaner, které když si objednáte v kterékoli restauraci a kdekoliv na světě, dostanete je pouze v pro ně jednotném a typizovaném skle.

Pro dokonalý pivní zážitek samozřejmě nesmí chybět na žádném typu sklenice logo pivovaru či emblém podávané značky. I v této oblasti panuje na tuzemské pivní scéně velká rozmanitost a konkurence. Sběratelé a „zlodějíčci“ by mohli vyprávět... Jak se v poslední době zdá, postupně pivovary přecházejí od klasických potisků svého loga k velmi efektnímu dekorování sklenic formou vnějšího vystouplého reliéfu. Příklady? Skupina Plzeňského Prazdroje (Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast), Budějovický Budvar (s typickým „béčkem“ v červeném pozadí v horní části uchopení sklenice) nebo Bohemia Regent. Je jenom otázkou času kam až vývoj pokročí. Jen tak matně z dobových fotografií a literatury si vybavuji pivní keramické džbánky opatřené kovovým krytem (sloužící k uzavření nádoby s pivním obsahem po každém napití). To by byla nádhera. Návrat do dob našich dědečků a babiček. Uvidíme...

Úroveň kultury pití piva se snaží domácí pivovary zvyšovat nejenom prostřednictvím marketingových aktivit v oblasti skla, ale i pořádáním nejrůznějších soutěží, které se ho nepřímo týkají. Např. pivovar Starobrno pořádá mezi hostinskými velmi populární soutěž o „Krále výčepních“. V ní soutěžící před porotou usilují o nejlépe natočené pivo, a to jak do půllitrů, tak i do třetinek. Nebo společnost Pivovary Staropramen pořádá obdobnou soutěž v čepování a servírování belgických pivních speciálů (Stella Artois, Hoegaarden, Leffe).

V současné době se hlavně velké tuzemské pivovary snaží jít ve šlépějích svých slavnějších zahraničních konkurentů. Zatím se to týká povětšinou lepších restaurací a značkových provozoven. Např. „Potrefená Husa“, či „Sportovka“ Pivovarů Staropramen. „Budvarka“ Budějovického Budvaru. „Pilsner Urquell Originál Restaurant“ Plzeňského Prazdroje nebo „Aréna“ Moravskoslezských pivovarů (Přerov, Holba, Litovel). Z malých výrobců na tom intenzivně a úspěšně pracuje třeba Pivovar Černá Hora. Je otázkou času a v zájmu všech pivovarů bez rozdílu velikosti, aby pivní kultura pronikla do všech hospod, i těch nejlidovějších a nejzapadlejších, kde místním štamgastům tento pojem zatím nic moc neříká.

Suma sumárum. Je moc dobře pro českou pivní scénu, tedy pro všechny pivaře, pivní štamgasty, fanoušky, fajnšmekry a samozřejmě sběratele, že tuzemským pivovarům nejde jen o čísla týkající se spotřeby, ale i o něco, co má velký význam v trvalém povznesení nápoje zvaného pivo na mnohem vyšší úroveň. To něco se dá vyjádřit jako „Pivní kultura“. Protože tento nápoj si to rozhodně zaslouží. A za to patří všem pivovarům velké díky...