Podle slov našeho přemoudřelého prezidenta republiky k žádným klimatickým změnám na Zemi nedochází. Stejně tak se ukázala nepodloženě poplašnou zpráva, že z našich zeměpisných šířek a délek zmizeli vrabci. Není to pravda. Dokonce se jeden nedávno objevil i na naší pivovarské scéně.

Někdy koncem letošního května mi volal kolega a sdělil mi, že v nedalekém Vratimově se prý plánuje nový pivovar. Zbystřil jsem, avšak jeho zdroje byly značně vágní a po telefonické konzultaci s jedním minipivovarským sládkem jsem dospěl k závěru, že výroba piva v onom nepříliš zajímavém městě je stále na příslovečné dlouhé lokte. Počátkem července však přišla další, tentokrát spolehlivě prověřená zpráva: V centru Vratimova v restauraci Ve Dvoře se vaří pivo Vrabčák. Program na nejbližší neděli byl tudíž jasný.

Krátce po 14. hodině jsem se ocitl na úzké leč útulné zahrádce výše zmíněné restaurace. V interiéru podniku v tuto denní dobu nesedělo příliš mnoho hostů, takže jsem okamžitě identifikoval mladého úspěšného sládka Mojmíra z nedalekých Vojkovic. Zřejmě mu zvědavost nedala. Mojmír je jako profesionál známý svými přísnými kritikami sladovo-chmelových výrobků – v případě Brabčáka se však tvářil poměrně spokojeně.

Brabčák z Vratimova

První jedenáctka mi připadala poněkud vodnatá, později jsem tento primární vjem přehodnotil na lehkost. Vskutku jsem v pivu zaregistroval zajímavou hořkost, kterou zmínil Mojmír, chuť však nebyla nikterak výrazná. Takový dobře pitelný český Light. Když jsem se však napil „na plnou hubu“, objevil jsem na zadním patře příjemné chmelové aróma – takovou jemnou „hlínu“.

Černá třináctka byla skutečný „malvaz“, pivo plnotučné, hutné, nepříliš sladké s podtóny čerstvě pražené kávy. Přešel jsem zpět na jedenáctku a zakousl jsem vuřty na černém pivu, krmi to vskutku pikantní formující novou žízeň. U posledních dvou půllitrů se jemná „zadní“ chuť bohužel vytratila. Jednalo se tedy zřejmě o prchavé stopové prvky.

O dva týdny později se objevily Ve Dvoře i značkové půllitry a samolepky s logem. Podnik prozatím používá keramické pivní podtácky, takže někteří sběratelé mají smůlu. Brabčák jako nový objekt na stále se rozrůstající pivní mapě zatím stále hledá svou chuť a pochopitelně i početné hejno svých potenciálních klientů.