Ochutnal jsem dva z předvánočních trháků, nabízených společností Heineken. První novinkou, vrženou na po všem neokoukaném lačnící předvánoční trh, je výčepní Březňák balený do dvoulitrové plastové lahve. V českých podmínkách takřka vánoční speciál. Neboť zde nám společnost Heineken ústy paní Daniely Kalančíkové vzkazuje: „Po staletí na štědrovečerní stůl patří nejen vánoční kapr, ale tradičně také dobré pivo. Velký Březňák by tak pro letošek určitě neměl chybět na sváteční tabuli.“ Snad se na mě nebude paní Kalančíková zlobit, že jsem vlivem své velké zvědavosti nepočkal s tímto klenotem na štědrovečerní večeři a sprostě si jej otevřel už teď.

Stejně jako 11° Zlatopramen z plastu má i tento Březňák československé občanství. Údaj „Země původu: Česká republika/Slovenská republika“ nám říká snad jen tolik, že pivo nepochází z Rumunska a že Březňák bude brzy v Hurbanově jako doma. Kdo ví, třeba se tomu časem přizpůsobí i oficiální firemní legenda - dočteme se něco o vášni pana Cibicha pro chov zlatých bažantů a možná se dokonce jednou dočkáme i jeho exhumace a převozu ostatků na hurbanovský cintorín.

Zatím se ale pan Cibich bez větší pozornosti marketérů Heinekenu obrací v hrobě ve Valtířově, neboť mu právě byla přiřčena významná funkce. Nově je totiž podle etikety garantem kvality Velkého Březňáka. Nepřipomíná vám tohle garantství tak trochu mrtvé pedagogy z plzeňských práv?

Jaký je obsah té báječně obrovské plastové lahve? Asi takový, jaký byste čekali. Po ochutnání, jakožto někdejší milovník Březňáku, přestávám věřit ve velkobřezenský původ tohoto piva. Není to vyloženě na vylití, aspoň tedy první půllitr ne... Možná ale byla chyba ve mně, že jsem si nepočkal na Vánoce a na patřičnou chuťovou kombinaci s bramborovým salátem a kaprem. Ušlechtilá vína se přeci také nepijí samotná. Ale důvodně se obávám, že by mě s tím manželka od štědrovečerního stolu za doprovodu nevybíravých slov vyhodila a až do Silvestra mě trestala Klasikem a Primusem.

Zatímco českým vánočním speciálem je Velký Březňák, na Slovensku se Heineken snaží zaujmout víc obsahem než velikostí obalu a nabízí 19% tmavého Zlatého Bažanta. Porter má obsah alkoholu překvapivě jen 6,7% a je balen do hnědých třetinkových lahví s twist-off uzávěrem.

Jak se nezlatý Bažant povedl? Temně rubínová barva, hustá hnědá pěna. Potěší už na pohled. Vůně příjemná. Chuť nejprve lehce sladká, vzápětí se ale ozve praženost, doušek v ústech ztěžkne a po polknutí se o slovo přihlásí alkohol. Netroufám si posuzovat to z hlediska stylu, na to jsem porterů ochutnal příliš málo. Ale troufnu si to označit za příjemné pití a za velmi následováníhodné obohacení předvánočního trhu. Vlastně škoda, že jenom předvánočního. A škoda navíc, že jenom slovenského. Když už z globálního trhu těží akcionáři Heinekenu, nemohli bychom z něj mít občas něco i my, pivaři?

Hurbanovského portera u nás bohužel nekoupíte. Děkuji Daliboru Hanzelovi za zaslání vzorku.

P.S. S Březňáčkem uměláčkem se můžete zúčastnit i spotřebitelské soutěže. Vybírám z pravidel: „…Zaslání vyplněné hrací karty s minimálně 6 EAN kódy a doplněným originálním vánočním přáním panu Cibichovi opravňuje k zařazení do soutěže o hlavní cenu.“ Tak mě napadá: co byste vzkázali panu Cibichovi vy?