Jsou situace, které vás totálně překvapí. Připravujete se na degustaci, v tomto případě na piva kategorie „baltic porter“, tedy na těžší, hutnější, více stupňová piva, která mají největší zastoupení u našich severních sousedů v Polsku, těšíte se na harmonie chutí, rozinková doznívání, v důsledku stupňovitosti a obsahu alkoholu – u tohoto pivního stylu 19-24°, alkohol i 10 procent – i na lehké „ovínění“. Paměťové buňky připomínají úžasné zážitky z degustací v Polsku v loňském roce, pár báječných vzorků se připomnělo i ze vzdálenějšího zahraničí, zpoza Velké louže. Ani jediný český zástupce, pardubický Porter určitě není jak se říká k zahození.

Prostě chuťové pohárky natěšené na nejvyšší míru, očekávání zajímavých degustačních zážitků, už jsem viděl ty kladná hodnocení v připravované databázi degustovaných piv, pochválení daného stylu...a ouvej. Nejspíš přehnaná očekávání vrací o to více mé pohárky do denní reality. Žádné bombastické chutě se nekonají, ne že by piva nebyla dobrá, ale prostě to není ono. Připomíná mi to situace z dětství, kdy jsem se netěšil na pionýrský tábor a nakonec to byla jedna z nejhezčích akcí. Na druhé straně akce, která se měla stát událostí, prostě jen proběhla a zapadla v důsledku událostí následujících v zapomnění.

A stejné to bylo i s popisovanou degustací. Piva dobrá, něco upamatováníhodného však nebylo nalezeno. Až tedy na ten poslední kousek. A jak to tak v životě bývá, ani nepatřil do dané kategorie, byl jen na doplnění peletonu vzorků a jen „pro srovnání“. Jednalo se totiž také o porter, ale anglického stylu, tedy lehčí tělo, svrchně kvašené (severské portery jsou kvašené spodně), které se vyznačují čokoládovostí a suššími tóny. Tento vzorek byl navíc rauch, tedy „nakuřovaný“, tudíž čokoládové tóny se měly skloubit s uzeností, což je úkol podle mého názoru ne úplně nejlehčí.

A ba co víc. Tento vzorek byl uvařen v pivovaru, který je asocicován s hořkými, až velmi hořkými pivy. Jde totiž o pivovar Stone v jižní Kalifornii, který se proslavil svým pivem Arrogant Bastard Ale a mottem svých piv „You are not worth it“. Volně přeloženo by se dalo říct „Ty si ta piva nezasloužíš“. Před pár lety garážová záležitost, dnes nádherný nový pivovar s kapacitou přes sto tisív hektolitrů piva...

A jak to tedy dopadlo? Poslední vzorek degustace pivního stylu, kam vlastě ani nepatří, navíc běžný styl „okořeněný“ sladem rauch, to vše z pivovaru, který se proslavil extra hořkými pivy – sečteno podtrženo, výsledek oznamuje titulek článku. Ano, našel jsem si prvního letošního kandidáta na Pivo roku.

A chuť? Stone Smoked Porter – obsah alkoholu 5,9% - vyrovnaná vůně, chmelové tóny, rauch pozadí, citrusové vyznění, svěží. Chuť lehká, opět chmelové tóny. Doznívání kouřmo, suchá čokoláda jde s kouřem do konce, zůstává a pohladí. Dobře vybalancované pivo.

Stone Smoked Porter, Foto: Max Bahnson

Celkové hodnocení: 2- na stupnici 1 až 9, kde 1 znamená božské pivo, za 9 nepitelný mok ohrožující zdraví.

Doufám, že letos budu mít štěstí a ochutnám spousty podobných skvostů. Nejlepší je se asi netěšit a nechat se překvapit tím, co přináší život:).