Některé menší pivovary by se mohly dostat do hospodářských problémů. Ministr financí Kalousek spolu s NERV totiž navrhuje zrušit daňové zvýhodnění malých nezávislých pivovarů. Podle jeho vyjádření je toto daňové zvýhodnění nesystémové a tak jako tak zralé ke zrušení, navíc by v době hospodářské krize podle něj měli všichni táhnout za jeden provaz a společně přinášet oběti. Protikrizové opatření má tentokrát kupodivu oporu i u opozice.

Stanislav Bernard, jenž kdysi snížení daní pro malé pivovary prosadil, sice již přislíbil, že využije veškerého svého vlivu k zablokování tohoto záměru. Jenže vzkaz šéfa opoziční ČSSD Jiřího Paroubka je poměrně jasný: „Tak pokud si ten pán, jehož znám jen z nenávistných protisociálnědemokratických billboardů myslí, že mu teď sociální demokracie v jeho byznysu pomůže, mohu mu vzkázat jen jedno – Bernard se zbláznil, držte se! A už si skoro začínám zvykat na to, že se z Vysočiny ozývají samé bláznivé hlasy“.

Mnohem horší dopad ale mohou mít další navrhovaná optatření, tentokrát ekologického rázu. Ministerstvo životního prostředí totiž s poukazem na enormní energetickou náročnost určitých výrobních postupů navrhuje přílišné „energetické bumbrlíčky“ zdanit. Podle vyjádření Ministerstva životního prostředí není nadále únosné, aby při existenci osvědčených úsporných technologií některé pivovary nadále používaly způsob vaření piva, který spotřebuje mnohem více energie. Tato „nadbytečná“ energie by proto měla být dodatečně zdaňována. „Zdanění musí být citelné, chceme donutit výrobce, aby si pořídili ekologičtější technologii“, přibližuje plán ministr Bursík. „Stejně jako v budoucnu nebudou lidé chápat naše dnešní svícení marnotratnými žárovkami s mizivou účinností, nebudou chápat ani lpění na vaření piva nehospodárnými postupy“, dodává Bursík.

Dalším problémem je i únik oxidu uhličitého z otevřených spilek. Zatímco v moderních cylindrokónických tancích je během hlavního kvašení oxid uhličitý jímán a v pozdějších fázích výroby vracen do piva, při kvašení na otevřené spilce CO₂ volně uniká do ovzduší. „Zavázali jsme se snižovat emise skleníkových plynů. Takzvané otevřené spilky jsou přitom naprosto zbytným zdrojem oxidu uhličitého, jejich existence nikomu rozumnému chybět nemůže“, komentuje návrh Bursík.

Plzeňský Prazdroj již ústy svého mluvčího tuto iniciativu přivítal. Plýtvání energií a zbytečné vypouštění CO₂ je podle něj dlouhodobě neudržitelné.„Bylo by ale férové zavést nějaké přechodné období, během něhož by si naši kolegové mohli moderní výrobní zařízení pořídit a instalovat“.

Co výše navrhovaná opatření pro malé pivovary mohou znamenat? Kromě vyššího daňového zatížení i nutnost pořízení moderních technologií, zejména CKT a HGB, což s sebou pochopitelně nese další náklady.Není divu, že se mnohé pivovary začínají obávat o holou existenci. Mezi malými pivovary se proto začaly dokonce šířit řeči o likvidačním plánu, připravují se protestní akce. „Dělají si legraci? Uvědomili si, že srovnávají nižší daňový příjem z fungujícího pivovaru s nulovým příjmem z pivovaru zkrachovalého?“, rozčiluje se Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Ostaní zástupci malých pivovarů to vidí velmi podobně.

Omezování emisí oxidu uhličitého ale dopadne nejen na pivovary, nýbrž i na pivaře. Problémem je totiž i CO₂, který pivaři během konzumace ve značné míře emitují. Tyto emise se navíc pravděpodobně ještě zvýší: i sami pivovarníci totiž připouštějí, že míra říhání bude po všeobecném zavedení moderních technologií pravděpodobně vyšší. „Říhající pivaře není možné z dlouhodobého hlediska tolerovat“, tvrdí ministr Bursík. Ministerstvo proto připravilo soubor opatření na vyřešení tohoto problému. Opatření se začnou aplikovat nejprve v podnicích s největší výtočí. Tam podle představ ministerstva každý konzument obdrží k pivu speciální nádobku s náústkem. V nádobce bude slabý roztok hydroxidu sodného, do kterého se bude jímat pivařem vypouštěný oxid uhličitý. Ten pak s louhem v nádobce zreaguje na neškodný uhličitan sodný. Opatření se vyhnou jen podniky s klimatizací vybavenou odlučovačem CO₂.

Zdá se, že při alespoň částečné aplikaci zmiňovaných protikrizových a ekologických opatření bude rok 2009 pro české pivovarnictví i pro pivaře vskutku přelomový.