Oba jsou ale v úplně jiné situaci, respektive v úplně jiném vlastnictví. První jmenovaný je ve vlastnictví Starobrna a tedy Heinekenu a dá se říci, že to má „spočítané“, druhý pak je další státní pivovar u nás (vedle Budějovického Budvaru) a to jen díky nevyjasněným majetkovým vztahům; pozemek, na kterém pivovar stojí, patří církvi.

Vzhledem k tomu, že mám na Moravě příbuzné, které jsem hodlal předposlední zářijový víkend navštívit, tak cesta tam vedla přes Znojmo a cesta zpátky přes Vyškov.

Znojmo patří mezi nejstarší a nejkrásnější města u nás. Může se pochlubit jedním unikátem – má rotundu z 11. století, která je jako jediná u nás zevnitř vymalovaná freskami; stalo se tak u příležitosti svatby knížete Konráda I. Znojemského. Bohužel této rotundě bylo takřka osudné, že se nachází právě vedle pivovaru. Když se ve středověku přestala požívat k původním účelům, tak v ní postupně byly krčma, sklad dříví (patrně na sušení sladu) a v neposlední řadě prasečák (takže nejenom komunisté používaly kostely a chrámy k těmto účelům). Paní průvodkyně mi říkala, že si pamatuje, že když byla malá, tak do zdi rotundy narážely hliníkové sudy, když se koulely dolů. Naštěstí tahle doba je už dávno pryč a zrestaurovaná rotunda je od pivovaru bezpečně oddělena kamennou zdí.

Vlastní prohlídku pivovaru jsem si domluvil den před svojí návštěvou, tak jsem byl přifařen k tlupě Rakušáků a přiznám se, že jsem pivovarský výklad v němčině ještě nikdy neabsolvoval.

Jedná se o moderní pivovar, který dodržuje starou technologii. Klasická čtyřádobová varna je celá v nerezu s měděným opláštěním a je z roku 1933. Velmi mě zaujal štítek výrobce v němčině, který byl nad scezovacím korýtkem, takže jsem to měl v němčině se vším všudy. Spilka je rovněž celá v nerezu a kvasnice berou jak jinak než z mateřského Starobrna, dříve je brali z VÚPS. Poněkud jsem byl překvapen ve sklepě, kde mají sice nerezové, ale barvou natřené tanky. Možná by bylo dobré připomenout veřejné tajemství a sice že lahvový Hostan se už vaří pouze ve Starobně. Nutno uznat, že při porovnání se sudovým dopadá lahev velmi ale opravdu velmi špatně.

Celkově je vidět, že v Hostanu utlumují výrobu a troufám si tipnout, že za několik měsíců i zde tradice vaření piva definitivně skončí.

Ještě jedna zajímavá příhoda mě ve Znojmě potkala. Cestou zpátky jsem narazil na restauraci, kde na vývěsním štítě inzerovali jakési neznámé rakouské či německé pivo. Číšník mi ale sdělil, že nešlo na odbyt a že ho nemají, ať si dám Hostana, že české pivo je stejně nejlepší. Tohle mě vždy dokáže pobavit, tak jsem se optal, která že zahraniční piva že pil, když si je tak jistý a jestli třeba zná pšeničná piva, tak jsem se dočkal negativních odpovědí…

Druhým moravským pivním otazníkem je Vyškov. Pivovar, který často mění vedení vždy podle toho, kdo zrovna ve vládě či spíše v Parlamentu tahá za delší provaz. Narazil jsem na vynikajícího původce v podobě druhého sládka pana Obruči.

Pivovar patří mezi nejmenší průmyslové pivovary u nás, ročně vystaví kolem 50 ti. hl. Varna byla původně dvounádobová a teprve v 90. letech byla přestavěna na třínádobovou s možností použití sběrače mladiny, což je i dnes patrné – pouze dvě kádě jsou měděné. Spilka je z velké části nerezová a na mojí všetečnou otázku, jakže je tam konkrétní rozkvašená várka dlouho, se „pan starý“ nenechal zahanbit a správně odhadl stáří „deky“. Kvasnice berou z Prahy z VÚPS a točí je maximálně sedmkrát. Ležácké tanky jsou ocelové a přetlačné z nerezu. Z ležáckého jsem dostal vzoreček šestnáctky a musím říci, že už tam byl hodně cítit alkohol. Jedná se spíše o hořké pivo. Poprvé v životě jsem pak pil nealkoholické pivo z přetlačného tanku. S jeho produkcí začali někdy v březnu a myslím, že je to nejmenší pivovar u nás, který nealkoholické pivo produkuje. Na vůni je příjemně chmelové, na chuti pak už bohužel výrazně mladinové. Všechno pivo je pak filtrováno křemelinou a pasterováno. Poté následovala sudárna a lahvárna, která ten den naštěstí nejela a tak jsme slyšeli vlastního slova.

Pakliže bych měl vyškovský pivovar nějak ohodnotit, tak se zdá, že je konečně trochu stabilizován a že na pivní mapě minimálně nějakou dobu ještě zůstane.

Tomáš Maier, Sdružení přátel piva