Vegetace bylo od samého začátku v 1-2 týdenním předstihu a v polovině června již začal chmel kvést, zatímco v běžných letech je to na přelomu června a července. S tímto přechodem z fáze vegetativní do fáze generativní se u rostlin zastavuje dlouživý růst a tak velký podíl porostů v letošním roce nedosáhl ani vrcholu konstrukce. Jedná se především o porosty v polních polohách a o porosty s vysokým věkovým průměrem. V letošním roce se objevil také velký tlak škůdců (mšice chmelové a svilušky chmelové) a to si vyžádalo vetší počet aplikací chemických prostředků, což také zvýšilo náklady na pěstování chmele v letošním roce.

Vzhledem k výše zmíněným podmínkám v průběhu roku byla odhadována mírně podprůměrná až podprůměrná sklizeň. Výsledkem téměř již ukončené sklizně u odrůdy Žatecký poloraný červeňák jsou však horší výnosy než, které byly před sklizní očekávány a lze již hovořit o špatné sklizni.

Za špatnými výsledky sklizně stojí především velmi teplé počasí roku 2007, na porostech se projevily také důsledky loňských poškození krupobitím (v roce 2006 byla zasaženo cca 1000 ha). Následkem silných dešťů a bouřek spadlo před sklizní v roce 2007 cca 40 ha chmelnic.

Výsledky obsahu alfa hořkých látek u odrůdy Žatecký poloraný červeňák se pohybují okolo 3 %. Charakteristické pro letošní rok jsou velké rozdíly jak z pohledu výnosů tak obsahu alfa hořkých látek.

Probíhá již sklizeň také ostatních odrůd pěstovaných v České republice podle jejich dozrávání, tj. Premiant, Bor, Agnus a Sládek. U těchto odrůd lze očekávat průměrnou sklizeň s průměrným obsahem alfa hořkých látek.

Celkem by se v České republice v roce 2007 mohlo sklidit okolo 5100-5300 t chmele (z toho cca. 4200 t odrůdy Žatecký poloraný červeňák). Nejlepší výsledky z pohledu výnosů dosáhne Tršická chmelařská oblast.

I přes mírný nárůst cen je vzhledem k dosahovaným výnosům a tedy výsledným tržbám situace pěstitelů chmele kritická a dále se prohlubuje krize českého chmelařství. V případě cenového nastavení přispívají pozitivně kroky CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec, jako největší firmy nakupující český chmel, které se snaží o navýšení cen pro pěstitele.

Odběratelé českého chmele musí bohužel počítat s tím, že nebude možné zcela splnit uzavřené smlouvy. Tato situace se bohužel opakuje již druhým rokem v řadě, kdy i sklizeň roku 2006 byla díky velkému poškození krupobitím podprůměrná a tento fakt byl ještě podtržen velmi nízkým obsahem alfa hořkých látek.

Řada podniků po výsledcích letošního roku vážně zvažuje své setrvání v oboru chmelařství.

Chráněné označení původu ŽATECKÝ CHMEL má své logo

ŽATECKÝ CHMEL

Pěstování jemného aromatického chmele má v České republice tisíciletou tradici. Známkování chmele, které zahrnuje označování a ověřování místního původu chmele začalo již v 16. století.

Evropská Unie poskytuje ochranu označení původu a zeměpisného označení vybraných regionálních zemědělských produktů jejichž reputace přesahuje národní hranice.

Na základě Nařízení Komise č. 503/2007 ze dne 8. května 2007 bylo označení ŽATECKÝ CHMEL (PDO) zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku.

Označením ŽATECKÝ CHMEL může být označen pouze jemný aromatický chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák vypěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti.

Dovolujeme si Vám představit nové logo, které ponesou od sklizně roku 2007 balení Žateckého chmele dodávaná pivovarům celého světa. První etiketa by měla být na balení Žateckého chmele nalepena v rámci Dočesné panem ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Více o označení na www.zateckychmel.eu . Logo Žateckého chmele vytvořil žatecký grafický designer Lukáš Hájek.