U výčepu se objevila počítačem psaná cedule informující o mimořádné nabídce německého pšeničného kvasnicového piva Schöfferhofer Hefeweizen. Malá nepřesnost v názvu piva byla zanedlouho fixem bez problémů opravena. Pravda, toto pšeničné kvasnicové z Frankfurtu nad Mohanem pro mnohé zas tak velké překvapení být nemusí, protože je do Česka dováží a nabízí Královský pivovar Krušovice už několik let. Avšak strašnický Pivní stan, který po své premiéře v květnu 2004 po dvě léta za sebou lákal nejen žíznivce, ale i hledače méně dostupných značek na Zubra, Holbu a Litovel (včetně „lavinového“ Maestra), změnil v roce 2006 dodavatele a předložil sortiment Královského pivovaru Krušovice – desítku světlou, desítku černou a ležák. Žíznivce tedy napojil, ale ruku na srdce, fajnšmekry už příliš netáhl. Krušovického piva je v Praze a okolí přece jen dostatek.

„Zkusili jsme to a hned v prvních dnech jsme byli překvapeni příznivou odezvou,“ říká výčepní Petr Martinec na dotaz, jak návštěvníci Schöfferhofer Hefeweizen přijali. Jen minulý víkend se vypily dvě třicetilitrové bečky. Zajímalo mne, zda nebyl někdo zaskočen, jestli třeba pivo nevrátil, protože se mu zdálo až příliš odlišné od toho, na co je zvyklý. Nic takového se podle výčepního nestalo. V tu chvíli se před pípy postavila paní a dožadovala se „kvasnic“. Prý jí je dokonce doporučuje její doktor. Chtěla vědět i to, zda je kvasnicové pivo někde k mání v lahvích. „Byl tu taky pán, který přišel na to německé pivo s holandským názvem.“ Tím jsme se dostali k otázce informovanosti. „Bylo by asi dobré, kdybychom tu měli nějaký letáček s údaji o tom, co to vlastně pijeme, odkud pivo pochází, proč se v něčem liší od běžného světlého piva nabízeného v našich hospodách,“ říká Petr Martinec.

Co o pivu Schöfferhofer Hefeweizen prozrazuje výrobce? Stupňovitost 11,6 %, obsah alkoholu 5 % objemových. Podíl ječného a pšeničného sladu pivovar neuvádí. Zdá se, že se toto pivo přímo nabízí pro první seznámení neinformovaného konzumenta s neobvyklým světem pšeničných piv. Nezasvěceného zájemce nevyplaší hned na začátku nějakými extrémními vlastnostmi, jeho chuť je kompaktní, příjemně „zakulacená“. Ovocné aroma dané pšeničnou složkou je patrné, ale sladkost i kyselost jsou umírněné a vyvážené příjemně hořkým akcentem. Pšeničné kvasnicové z frankfurtského pivovaru Schöfferhofer je tedy vlastně vhodnou „učební pomůckou“.

Ve známost ale už vešlo, že Krušovice mění majitele. Pivovar od nynějšího vlastníka, německé společnosti Radeberger Gruppe KG, získá nizozemská společnost Heineken. Jsou tedy oprávněné obavy, že pivo Schöfferhofer Hefeweizen v souvislosti se změnou majitele krušovického pivovaru z nabídky zmizí?„Na distribuci současného sortimentu Královského pivovaru Krušovice se v nejbližších měsících nic nemění,“ napsal nám Vlastimil Bradáč z oddělení marketingu.

Do Pivního stanu, jenž je už svou podstatou letní záležitostí, se řízné a osvěživé pivo skutečně hodí. Na zahraničních internetových stránkách se někteří milovníci piva vyjádřili, že Schöfferhofer Hefeweizen je pivo na jejich gusto až moc perlivé a nasycené. Pokud ho ale nepijeme kdesi v salonu, kde se hovoří potichu a kolem jen zlehounka šustí číšníci spěchající v předklonu, pak si můžeme beztrestně jaksi odpomoci - a i to má svůj půvab. Jistou vadou na kráse je absence typických vysokých zakřivených sklenic určených a doporučovaných pro vychutnávání pšeničného piva. Na druhé straně ale zase aspoň nikoho nenapadne napichovat na okraj sklenice to nesmyslné kolečko citronu.

A epizodka s úpravou vývěsní tabule na pípě, kde stálo původně Schofferhofer Hefeweizen bez „umlautu“, tedy přehlásky, má ještě jeden historický přesah související také poněkud s gramatikou. Pivovar, který původně vařil v Mohuči, než byla výroba přenesena do Frankfurtu nad Mohanem, dostal jméno po tiskaři Peteru Schöfferovi z 15. století, dobrém spolupracovníkovi slavného vynálezce knihtisku Johannesa Gutenberga.

Popisek ke kombu tří do série řazených fotografií:

S tím, jak vypadá na prvním obrázku, nebyl výčepní Pivního stanu Petr Martinec příliš spokojen. Ale věc měla ještě jeden háček: Schofferhofer Hefeweizen tu byl bez "umlautu“, tedy bez přehlásky. Zatímco Petr točil autorovi druhý půllitr pšeničného kvasnicového, stačila jeho slečna kolegyně fixem a dvěma čárkami poopravit nápis na správné Schöfferhofer Hefeweizen. A tak se autorovi mohla napěnit třetí sklenice, když ta druhá už byla zase skoro prázdná.