Osrdečníky všech evropských konzumentů etanolu ještě před nedávnem vibrovaly podivným mrazením – předtucha radikálního omezení přístupnosti jejich drogy dostávala až příliš reálné obrysy. To vše díky aktivitám čestného člena kultovního sdružení PODTEXT, eurokomisaře Markose Kyprianou.

Připomeňme si, o co šlo. Objevily se jisté návrhy na úpravu evropské legislativy ohledně prodeje alkoholu. Zvýšení spotřebních daní, regulace reklamy, omezení dostupnosti a varovné nápisy. Přitom z našeho pohledu se jedná o návrhy ještě vcelku umírněné. Vždyť spotřební daně na alkohol jsou u nás směšně nízké, což lze omluvit snad jen snahou státu příliš neparticipovat na zavrženíhodném obchodu s lidským neštěstím. K reklamě na alkohol zaujímá sdružení PODTEXT rovněž mnohem ostřejší stanovisko, viz například zde. Na varovných nápisech je podivné snad jen to, že už dávno nezabírají většinu etikety. A co se týká omezení dostupnosti, tak specializované licencované obchody považujeme jen za první nezbytný krok.

I výše zmíněné návrhy však připadají být konzumentům a zejména výrobcům alkoholu nesmyslně radikální. Okamžitě se tedy mobilizovali a pod rouškou jakýchsi práv spotřebitelů a na základě účelově vykonstruovaných údajných kulturních odlišností mezi jednotlivými evropskými národy spustili nechutný povyk. A protentokrát tito zpátečníci oslavili drobné vítězství – omezovat se zatím nebude. Což se nám snaží podat jako „vítězství zdravého rozumu“.

Jenže, dětinští konzumenti, milí lihobaroni a vážené pivovárečné pijavice – řvěte si, jak chcete a pokoušejte se ještě alespoň na chvíli setrvat v temných dobách alkoholového dávnověku. Pokud se však ještě dokážete rozhlédnout kolem sebe, musíte spatřit neúprosnou pravdu. A ta pravda je následující – jste odsouzeni ke stejnému osudu, jako dodělávající tabákový průmysl! Naši pravnukové jen stěží uvěří, že kdysi u nás bývalo na každém rohu zařízení zvané „hospoda“, kde každému za směšný peníz zcela legálně aplikovali tolik piva, na kolik se dotyčný zrovna cítil.

Dozvuky proalkoholového lobbingu samozřejmě pronikly i na tyto politováníhodné stránky. Nikterak překvapivě se ozvalo obskurní Sdružení přátel piva, prodloužená to mediální pracka českých továren na pivo. Nejprve bití na poplach, poté velkohubé oslavy domnělého vítězství zdravého rozumu. Jeden z jeho vysoce postavených funkcionářů, Zdeněk Štastný, si neodpustil zlomyslný dloubanec do jistého brněnského sdružení (o něm třeba někdy příště) a zejména pak do mne:

V Brně určitě bude viset alespoň jedna černá vlajka na znamení velkého zklamání a rozčarování. Viďte pane Berko... A co občanské sdružení Podtext Jirko? Nehodláš napsat nějakou ostrou nótu do Belgie?
- Jen si rýpni, Zdeňku, kdysi snad kamaráde… Ale pokud se dnes vývoj správným směrem malinko přibrzdil, zítra může být všechno jinak. Co, „může být“, bude! Já však, na rozdíl od tebe, projevím dostatek charakteru a nebudu se ti vysmívat, až budeš stát ve frontě před licencovanou lékárnou a budeš doufat, že na tebe před zavírací hodinou přijde řada, aby sis vyzvednul svůj týdenní příděl tří litrů přípravku Gambrinus^®…

Jiří Kaňa
Vrchní propagandista, mozek a orgán kultovního sdružení PODTEXT