Čeští vědci a výzkumníci zkoumali možnosti snížení negativního dopadu klimakteria na zdraví žen. Velká míra rizika dlouhodobého kontinuálního podávání estrogenu a progesteronu u zdravých postmenopauzálních žen vyvolává diskusi o indikačních kriteriích hormonální substituční léčby. Podnětem se stal rok 2002, kdy byly zveřejněny výsledky rozsáhlé americké lékařské studie, která prokázala, že kontinuální podání estrogenů a progesteronu v době delší než 5 let zvyšuje riziko karcinomu prsu, cévní mozkové příhody a koronárního srdečního onemocnění u zdravých postmenopauzálních žen. Později bylo potvrzeno i riziko cévní mozkové příhody při užití samotných estrogenů po dobu delší než 7 roků. Výsledky studie vedly k přehodnocení indikačních kriterií hormonální substituční léčby a obracejí pozornost k alternativním léčebným postupům, a to zejména k fytoestrogenům.

Fytoestrogeny jsou rostlinné látky ze skupiny polyfenolů, které v organismu působí jako přirozené ženské hormony. Zvyšující se zájem o alternativní léčebné postupy v léčbě klimakterických obtíží vedl k myšlence využít pivo jako přírodní lék k podání fytoestrogenů, neboť ty jsou mj. obsaženy ve chmelu a sladu a čeští odborníci nalezli tyto látky v českých pivech. Bylo rovněž zapotřebí otestovat, zda fytoestrogeny pocházející z piva budou mít léčebný efekt.

Tým pracovníků Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze vedený Ing. Alexandrem Mikyškou spolu s gynekologem MUDr. Milanem Antonem, CSc., uskutečnil v letech 2003–2005 státem podporovaný výzkumný úkol č. QF3299 s názvem „Vývoj technologie pro výrobu piva se sníženým obsahem alkoholu, vysokým obsahem fytoestrogenů a příznivým medicínským účinkem na ženy“. Podstatou bádání bylo zjistit, jaké pivovarské suroviny a jaký technologický postup zvolit, aby do piva přešlo maximální množství fytoestrogenů a tím byl zajištěn léčebný efekt, neboť při běžném způsobu výroby piva byly ztráty fytoestrogenů kolem 70 % a tím menší byl i léčebný efekt.

Zároveň bylo třeba splnit požadavek lékařů, aby pivo mělo nízký obsah alkoholu a zároveň i nízkou energetickou zátěž a aby ženy po něm netloustly. Na základě výsledků výzkumu bylo pro potřeby lékařské studie vyrobeno 8% pivo s obsahem alkoholu 1,9 % hmot z českého sladu a žateckého chmele. Mělo sumární obsah sledovaných fytoestrogenů 22,2 nmol/l.

Výsledky výzkumu bylo třeba klinicky ověřit, což provedl MUDr. Milan Anton, CSc., se svým týmem. Náhodně vybranému souboru 20 žen ve věku 47–80 let, které se v měsíci květnu roku 2005 k němu dostavily k preventivnímu gynekologickému vyšetření na základě předchozího náhodného objednání, splňovaly podmínku rozvinutá akutní klimakterická symptomatologie a souhlasily s konzumací piva, bylo denně po dobu 60 dní podáváno malé množství, 0,3 l piva.

„Výzkum ukázal, že speciálně vyrobené pivo se sníženým obsahem alkoholu a vysokým obsahem fytoestrogenů, vyvinuté na základě tradičního českého piva, prokázalo v klinickém experimentu schopnost příznivě ovlivnit akutní klimakterické symptomy,“ řekl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. „Pivo, které je nápoj s výbornou nutriční vyvážeností a příznivými fyziologickými efekty a které také obsahuje vitaminy skupiny B, antioxidanty, důležité stopové prvky, více než 30 minerálů a vlákninu i další zdraví prospěšné látky, ještě skrývá řadu překvapení,“ dodal dr. Karel Kosař.

„Tímto experimentem zkoumání piva jako zajímavého nápoje a chemického roztoku zdaleka nekončí a výzkum jeho pozitivního vlivu na lidský organismus bude pokračovat,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Nyní však půjde o to, aby se našel někdo, kdo bude tento druh piva vyrábět, kdo s ním přijde na trh,“ dodal Ing. Jan Veselý.

Studie prokázala příznivý efekt dvouměsíční konzumace nízkoalkoholického piva obsahujícího fytoestrogeny na ovlivnění symptomů klimakterického syndromu. Zlepšení pozorovaly ženy na prvním místě v prožívání pocitu únavy, slabosti a vyčerpanosti, dále pocitu zrychlení tepu nebo bušení srdce a na třetím místě u poruch spánku.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.